Vzhledem k tepelné kapacitě (_{Měrná tepelná kapacita (cp)Tepelná kapacita je fyzikální veličina specifická pro daný materiál, která se určuje jako podíl množství tepla dodaného vzorku a výsledného zvýšení teploty. Měrná tepelná kapacita se vztahuje k jednotkové hmotnosti vzorku.cp}) vzorku se referenční strana (obvykle prázdná pánev) během zahřívání měřicí cely DSC obecně zahřívá rychleji než strana vzorku, tj. referenční teplota (_TR, zeleně) se zvyšuje o něco rychleji než teplota vzorku (_TP, červeně). Obě křivky vykazují během zahřívání při konstantní rychlosti zahřívání paralelní chování - dokud nedojde k reakci vzorku. Ve zde uvedeném případě se vzorek začne tavit při _t1. Teplota vzorku se během tání nemění; teplota referenční strany však zůstává neovlivněna a nadále vykazuje lineární nárůst. Po dokončení tání se začne opět zvyšovat i teplota vzorku a počínaje časovým okamžikem _t2 opět vykazuje lineární nárůst.

V dolní části obrázku je uveden diferenční signál (ΔT) obou teplotních křivek. Ve střední části křivky výpočet rozdílů generuje pík (modrý) představující endotermický proces tání. V závislosti na tom, zda byla při tomto výpočtu odečtena referenční teplota od teploty vzorku nebo naopak, může generovaný pík směřovat v grafech nahoru nebo dolů. Plocha píku koreluje s tepelným obsahem přechodu (entalpie v J/g).