Slovníček
Creep (reologie)
CreepCreep popisuje plastickou deformaci závislou na čase a teplotě při působení konstantní síly. Při působení konstantní síly na pryžovou směs není počáteční deformace vzniklá působením síly pevně daná. Deformace se s časem zvětšuje.Creep je jedna z prvních "řízených napěťových" reometrických zkoušek, při které dochází doslova k "plížení" materiálu, tj. po relativně dlouhou dobu měříme small pohyb (CreepCreep popisuje plastickou deformaci závislou na čase a teplotě při působení konstantní síly. Při působení konstantní síly na pryžovou směs není počáteční deformace vzniklá působením síly pevně daná. Deformace se s časem zvětšuje.creep definovaný jako poddajnost při creepu, J) vzorku působením small konstantního napětí.

Výhodou tohoto typu měření je, že i při small působícím napětí se obvykle small výsledná deformace (J) v průběhu času zvýší na významnou hodnotu.
Z reologického hlediska je to, že se tím také začnou ukazovat "viskoelastické" vlastnosti materiálu, protože se s časem rozdělují do následujících oblastí:
- G1, což je počáteční rychlá "elastická" odezva, kdy se elastická struktura natahuje
- G2/η1 je nyní "viskoelastická" odezva, která má stále určité rychlé elastické napětí, ale trochu zpomalené pomalejší viskózní odezvou
- η2 je nyní "viskózní" oblast, kde se veškerá elastická struktura (JE) protáhla a zůstalo nám čistě viskózní proudění
Rotační reometry první generace proto často používaly creepovou zkoušku jako formu měření viskozity s "vysokým rozlišením", aby se zajistilo, že každý datový bod křivky toku je v "ustáleném stavu", tj. čistě viskózní tok.
Protože však reometry nové generace, jako je Kinexus od NETZSCH, mají pro každý datový bod průtokové křivky "živá data", lze ustálený stav kontrolovat i bez použití specifické zkoušky tečení.
CreepCreep popisuje plastickou deformaci závislou na čase a teplotě při působení konstantní síly. Při působení konstantní síly na pryžovou směs není počáteční deformace vzniklá působením síly pevně daná. Deformace se s časem zvětšuje.Creep se proto nyní používá spíše pro specializovanější zkoušky, jako je zkoumání dlouhodobých účinků small působících napětí (např. gravitace) na materiál nebo napodobování aplikovaných procesů, jako je zkouška Zotavení z vícenásobného napěťového tečení (MSCR)Metoda je určena pro Identify přítomnost elastické odezvy v asfaltovém pojivu. MSCR (Zotavení z vícenásobného napěťového tečení (MSCR)Metoda je určena pro Identify přítomnost elastické odezvy v asfaltovém pojivu. Multiple Stress Creep and Recovery) pro vzorky asfaltu/asfaltu.
Obnovovací část zkoušky creepu je běžným rozšířením pro ověření výsledků creepu. Nyní reometr vypne small aplikované napětí, aby se doslova změřilo zotavení s časem, přičemž pružná poddajnost při creepu (JE) by měla být stejná jako pružná poddajnost při zotavení (JR). Opět je nejrychlejší "pružná" odezva (G1), následovaná "viskoelastickou" odezvou (G2/η1). Protože viskózní tok nemá žádnou obnovu, máme oblast neobnovitelného toku, která je stejná jako to, jak daleko vzorek viskózně teče.
