metody

Měřič tepelného toku (HFM)

na základě norem ASTM C518, ASTM C1784, ISO 8301, JIS A1412, DIN EN 12664 a DIN EN 12667.

V měřiči tepelného toku (HFM) je zkušební vzorek umístěn mezi dvě vyhřívané desky, které jsou řízeny na uživatelem definovanou střední teplotu vzorku a teplotní spád, aby bylo možné měřit teplo proudící vzorkem. Tloušťka vzorku (L) odpovídá skutečnému rozměru vzorku nebo odpovídá požadované tloušťce stlačitelného vzorku. Tepelný tok (Q) procházející vzorkem se měří dvěma kalibrovanými snímači tepelného toku pokrývajícími plochu large na obou stranách vzorku.

Po dosažení tepelné rovnováhy se zkouška ukončí. Výstup snímače tepelného toku se kalibruje pomocí etalonu. Pro výpočet tepelné vodivosti (λ) se použije průměrný tepelný tok a tepelný odpor R podle Fourierova zákona (viz vzorce vpravo). Součinitel prostupu tepla, známý také jako hodnota U, je reciproká hodnota celkového tepelného odporu. Čím nižší je hodnota U, tím lepší je izolační schopnost.