| Published: 

Hlubší vhled do pyrolýzy kyseliny acetysalicylové pomocí termogravimetrie a hmotnostní spektrometrie, část 4

Úvod

Ve farmacii neexistuje téměř žádná účinná látka, o které by se psalo více než o kyselině acetylsalicylové (zkráceně ASA; v anglicky a německy mluvících zemích se jako synonymum často používá i obchodní název Aspirin™). Její úspěšný příběh začal na konci 19. století, kdy Dr. Felix Hoffmann v laboratořích BAYER poprvé syntetizoval tuto látku bez příměsí. V současné době je stále jedním z nejoblíbenějších léčivých přípravků, který se používá v širokém terapeutickém spektru. Patří do skupiny nesteroidních protizánětlivých léčiv (NSAID) a je určen k léčbě bolesti, horečky a zánětu. Kromě toho se používá k prevenci opakování srdečního infarktu nebo mozkové mrtvice u vysoce rizikových pacientů. V roce 1977 byla ASA zařazena jako analgetikum na "seznam základních léčiv" WHO (Světové zdravotnické organizace). [1]

Toto je poslední ze čtyř aplikačních poznámek, které se podrobněji zabývají tepelným chováním kyseliny acetylsalicylové; první tři se zabývaly rozkladem v různých plynných atmosférách, kinetikou rozkladu a výslednými plynnými skupenstvími [2, 3, 4].

Experimentální

Pro zkoumání termického rozkladu kyseliny acetylsalicylové byla provedena termogravimetrická měření (TGA) na přístroji NETZSCH TG 209 Libra® v atmosféře helia. Pro podpůrnou interpretaci byl termický analyzátor navíc spojen s kvadrupólovým hmotnostním spektrometrem 403 Aëolos®. Přesné podmínky měření jsou podrobně uvedeny v tabulce 1.

Tabulka 1: Parametr měření

ParametrKyselina acetylsalicylová
AnalyzátorTG 209 Libra® s QMS 403 Aëolos®
Držák vzorkuTGA, typ S
KelímekAl2O3, 85 μl, otevřený
Hmotnost vzorku8.35 mg
Teplotní programRT až 500 °C, rychlost zahřívání: 10 K/min
AtmosféraHelium* (100 ml/min)

*V této práci byla heliová atmosféra v souladu s měřeními uvedenými v předchozích aplikačních poznámkách 208, 209 a 210 (část 1 až 3).

Výsledky měření a diskuse

PyrolýzaPyrolýza je tepelný rozklad organických sloučenin v inertní atmosféře.Pyrolýza kyseliny acetylsalicylové vykazuje dva kroky ztráty hmotnosti (obrázek 1). První krok ztráty hmotnosti 66,4 % je spojen s vrcholem rychlosti ztráty hmotnosti (DTG) při 170 °C. Druhý krok úbytku hmotnosti činí 33,4 % s vrcholem na křivce DTG při 327 °C.

Grafy TGA a DTG znázorňují hmotnostní úbytek kyseliny acetylsalicylové v héliu, přičemž si všímají klíčových teplotních bodů při 170 °C a 327 °C.
1) Teplotně závislé hmotnostní ztráty (TGA) a rychlost hmotnostních ztrát (DTG) kyseliny acetylsalicylové v atmosféře helia

Spojení s hmotnostním spektrometrem použité k hlubšímu poznání pyrolýzy kyseliny acetylsalicylové ukazuje složitý profil odplyňování ve dvou krocích ztráty hmotnosti (obr. 2). Pro bližší zkoumání byla extrahována hmotnostní spektra příslušných kroků a podrobena porovnání s databází "NIST MS Library".

3-D profil hmotnostní spektrometrie odplyňování kyseliny acetylsalicylové v atmosféře helia, znázorňující iontové proudy v závislosti na m/z a teplotě.
2) 3-D prezentace MS profilu zplodin acetylsalicylového aicdu v atmosféře helia

Analýza databáze prvního kroku ztráty hmotnosti ukazuje především překrývající se uvolňování kyseliny acetylové a kyseliny salicylové, což svědčí o degradaci acetylové funkce kyseliny acetylsalicylové (obrázek 3). Vedle dvou hlavních produktů odplynění jsou ve spektru zastoupena i vyšší hmotnostní čísla (> 138 u), která lze přisoudit dimeru kyseliny salicylové. Kromě toho nelze vyloučit částečné odpaření nerozložené kyseliny acetylsalicylové v rámci prvního kroku ztráty hmotnosti, protože všechny hlavní hmotnosti spektra kyseliny acetylsalicylové (43, 60, 92, 120, 138 u) se překrývají s dříve uvedenými produkty rozkladu.

Analýza spekter porovnávající kyselinu octovou, salicylovou, acetylsalicylovou a jejich dimery při 170 °C pro identifikaci sloučenin.
3) Naměřené spektrum prvního stupně ztráty hmotnosti při 170 °C (nahoře) v porovnání s knihovním spektrem kyseliny octové, kyseliny salicylové, kyseliny acetylsalicylové a dimeru kyseliny salicylové.

Druhému kroku ztráty hmotnosti dominuje především uvolňování dimeru kyseliny salicylové. Zejména v nižším hmotnostním rozsahu (< 60u) jsou však patrné rozdíly oproti databázovému spektru, které naznačují uvolňování dalších plynných druhů (obrázek 4).

Naměřené spektrum hmotnostních ztrát při 327 °C v porovnání s knihovním spektrem dimeru kyseliny salicylové, které ukazuje klíčové píky a molekulovou strukturu.
4) Naměřené spektrum druhého stupně ztráty hmotnosti při 327 °C (nahoře) v porovnání s libárním spektrem dimeru kyseliny salicylové.

Vzhledem k detekovaným produktům odplyňování lze sestavit pohled na chování odplyňování v závislosti na teplotě. Za tímto účelem byla vybrána specifická hmotnostní čísla jednotlivých produktů odplynění a vynesena do grafu v porovnání s křivkou úbytku hmotnosti (obr. 5). Příslušná prezentace ilustruje překrývání tepelného rozkladu kyseliny acetylsalicylové a odpařování kyseliny salicylové, která vzniká jako produkt rozkladu v rámci prvního kroku úbytku hmotnosti. Je také zřejmé, že tvorba a odpařování oligomerů kyseliny salicylové začíná již ve stejném teplotním rozmezí a je dominantním degradačním procesem v následujícím teplotním průběhu.

Graf úbytku hmotnosti v závislosti na teplotě zobrazující křivky iontového proudu pro kyselinu octovou a salicylovou při různých hmotnostních číslech.
5) Úbytek hmotnosti v závislosti na teplotě ve srovnání s křivkami iontového proudu s hmotnostními čísly 43, 138, 180 a 240 u.

Souhrn

Kombinace termogravimetrie a hmotnostní spektrometrie je mocným nástrojem pro získání hlubokého vhledu do procesů tepelného rozkladu a uvolňovaných plynů. Spojení s hmotnostním spektrometrem umožňuje získat přehled o produktech odplyňování v závislosti na teplotě, který je podobně kvalitní jako metoda kombinace termogravimetrie s infračervenou spektroskopií. Vzhledem ke specifičtějšímu charakteru hmotnostních spekter však spojení s hmotnostním spektrometrem umožňuje vyvodit přesnější závěry týkající se uvolňovaných druhů plynů.

Souhrnně lze říci, že tepelný Rozkladná reakceRozkladná reakce je tepelně indukovaná reakce chemické sloučeniny za vzniku pevných a/nebo plynných produktů. rozklad kyseliny acetylsalicylové v atmosféře helia probíhá dvoustupňovým procesem, který se skládá z oddělení acetylové funkce a souvisejícího uvolnění kyseliny octové spolu s odpařením kyseliny salicylové ve formě oligomeru (např. dimeru). Plynově analytický pohled na příslušné kroky ztráty hmotnosti prokázal částečné překrývání obou procesů v důsledku současného uvolňování kyseliny octové a salicylové v rámci prvního kroku ztráty hmotnosti.

Podrobná analýza získaných MS spekter naznačuje, že ne všechny produkty odplyňování lze získat přímým spojením TGA s hmotnostním spektrometrem. Zejména ve druhém ztrátovém kroku tak bylo možné jednoznačně přiřadit pouze část pozorovaných hmotnostních čísel. Kombinace plynové chromatografie a hmotnostní spektrometrie (GC-MS), jak již bylo uvedeno v části 3 této série aplikačních poznámek, však obsahuje ještě specializovanější metodiku spojování, která byla vyvinuta speciálně pro tento druh úloh [4].

Literature

  1. [1]
  2. [2]
    AN 208 - Tieferer Einblick in die Pyrolyse von Acetylsalicylsäuremittels Thermogravimetrie und GC-MS, Teil 1
  3. [3]
    AN 209 - Tieferer Einblick in die Pyrolyse von Acetylsalicylsäuremittels kinetischer Analyse, Teil 2
  4. [4]
    AN 210 - Tieferer Einblick in die Pyrolyse von Acetylsalicylsäuremittels thermogravimetrischer Messungen inunterschiedlichen Gasatmosphären, Teil 3
AI Overview
An error occurred. Please try again.